Shrnuto: Trenér Rulík o zahozených šancích i strachu z blamáže

Česká hokejová reprezentace má za sebou další obrovské nervy. Proti outsiderovi z Itálie dlouho bušila do zavřených vrat a po dvou třetinách dokonce prohrávala. Až v závěrečném dějství dokázal národní tým protrhnout střeleckou mizérii, otočit skóre a vybojovat povinné vítězství. Hlavní trenér Radim Rulík po infarktovém duelu přiznal, že sledovat marné dobývání soupeřovy branky nebylo na střídačce vůbec příjemné.

O STŘELECKÉ MIZÉRII A CHYBĚJÍCÍM DŮRAZU

Zestárl jsem, nezestárl… ale příjemné to na střídačce nebylo. Měli jsme celkově asi 104 střeleckých pokusů, přes padesát střel šlo přímo na branku. Soupeř měl ale velkého gólmana, který chytal výborně, a bylo to strašně těžké. Dlouho se nám nedařilo proměnit nějakou šanci, aby Itálie musela trochu otevřít hru a my měli na ledě víc prostoru. Takže to rozhodně nebyl žádný lehký zápas.

Já hráčům nic nevyčítám, spíš se jim snažím dávat určité návody. Ale oni jsou na ledě a oni dělají ta rozhodnutí. Když se předrží puk a všechno se zpomalí, tak to zkrátka proti těmhle obranám nefunguje. Finální nahrávka musí jít z první, musíme střílet z voleje a hlavně být na screenu. Potřebujeme mít tlak do předbrankového prostoru, protože od toho gólmana se odrazilo několik puků, ale my jsme u nich nebyli. Chyběl nám drajv do branky, který je potřeba, aby se skórovalo.

O OTOČENÍ ZÁPASU VE TŘETÍ TŘETINĚ

Jestli jsem musel před třetí třetinou za stavu 0:1 kluky nějak uklidňovat? To ani nevím. Ale rozhodili jsme sestavu, změnili jsme řady, a to si myslím, že bylo nakonec hodně důležité. Po blamáži se Slovinskem jsme samozřejmě věděli, že nesmíme dopustit další podobný zápas, i když to tak dlouho vypadalo. U Kuby Fleka, jehož gól nás vrátil do hry, to bylo přesně to, co jsme potřebovali. Výborná střela a předtím už měl nějaké šance. Pro nás je to hodně důležitý hráč. Jakmile jsme ve třetí třetině otočili na 2:1, tak jsem viděl, že už to nepustíme a nedovolíme jim srovnat. Najednou tam naskočil ten pravý týmový duch a to nastavení bylo zase takové, jaké má být.

O PODCENĚNÍ SOUPEŘE A PSYCHICE HRÁČŮ

Potřebuji, aby hráči udělali ta svá střídání ve správném nastavení. Já už ze střídačky hned na začátku poznám, jak je to mužstvo v hlavě nachystané. Je to zkrátka diametrální rozdíl, když hrajeme proti Švédům, Kanadě nebo Finsku a proti Itálii nebo Slovinsku, a to s veškerým respektem k těmto týmům. Každý hráč má v sobě nějaké vědomí a podvědomí. Do hlav jim nevidím a nedokážu rozšifrovat, jestli třeba zrovna někdo nemyslí na to, že by mohl dát svůj první gól na mistrovství. Psychických sil máme dost. To, co jsme hráli proti Švédům, jsme proti Itálii a Slovinsku nepředváděli, ale ten hokej v těch klucích stoprocentně je. Z takovýchto zápasů si především musí vzít zkušenost, poučit se a příště být lepší.

O NEVDĚČNÉ ROLI BRANKÁŘE PAVLÁTA A VOLNÝCH DNECH

Pro gólmana Dominika Pavláta to bylo úplně hrozné, stejně jako předtím pro gólmany proti Slovinsku. Za dvě třetiny měl hrozně málo zásahů, není vůbec v tempu. Ale ve třetí třetině nás podržel, vytáhl tam jeden špičkový zákrok, když chytil tu nebezpečnou střelu po přihrávce do slotu. Teď máme dva dny volna a myslím, že nám to určitě prospěje. Není jednoduché tady na tom hřišti neustále lítat, je to fakt obrovské. Určitě dáme jeden den úplně volný, aby si kluci mohli trošku oddychnout a vypnout hlavu.