Přikryl: Vysoký gólman má výhodu, ale nemá vyhráno. Magnusson vyzdvihl českou školu
Moderní hokej se neustále zrychluje, střelci jsou šikovnější a padá více gólů. Na tyto trendy musí adekvátně reagovat i brankářské řemeslo, jehož vývoji se detailně věnovali odborníci na nedávném semináři při Fortuna Hockey Games. Hlavními tvářemi odborného programu byli předseda brankářské komise Petr Přikryl a dlouholetý architekt švédské brankářské školy Thomas Magnusson. Zkušení experti trenérům nabídli hluboký pohled na proměnu hry, vliv fyzických parametrů na úspěšnost i nutnost změny v samotné výchově maskovaných mužů.
Právě švédský host, který přes dvacet let vedl tamní oddělení brankářského rozvoje a vzdělávání a přednášel pro IIHF či NHL, se zaměřil na vztah mezi vývojem zakončení a reakcí gólmanů. Podle něj je načase odklonit se od zažitých dogmat a reagovat na ofenzivní vývoj hry. "Vlastně mě překvapilo, že se to nemění víc. Mělo by. Jsou důvody pro to, aby se chytání měnilo, protože počet vstřelených gólů je v tuto chvíli vysoký," vysvětluje Magnusson s tím, že střelci se neustále zlepšují a brankáři se jim musí přizpůsobit.
Klíčem k úspěchu na mezinárodní scéně už podle něj není jen precizní technika, ale především schopnost číst hru a rychle jednat. "Chytání se stalo velmi strukturovaným a velmi předvídatelným. Věřím, že to u brankářů musíme změnit, aby byli schopni vystoupit ze struktury, prostě reagovat na to, co se děje, a dělat rozhodnutí," dodává uznávaný švédský odborník.
V tomto ohledu Magnusson překvapivě vyzdvihl právě českou brankářskou školu. Tuzemští gólmani podle něj historicky nebyli tak svázaní systémem jako ti švédští nebo zámořští. "Čeští brankáři byli lepší v tomto vystupování ze struktury. Nejsou tak uzamčení jako například ti švédští," všímá si Magnusson. "Trend v NHL byl velmi zaměřen na strukturované chytání, ale my potřebujeme více reaktivních brankářů, kteří řeší problémy. Celkově mě česká brankářská škola v průběhu let zaujala, počínaje Dominikem Haškem, který byl brankářem, co udělal pro zákrok cokoliv."
Zatímco Magnusson rozebíral evoluci herního stylu a techniky, Petr Přikryl se zaměřil na data z draftů NHL z let 2020 až 2025 a rozebral vliv průměrné výšky na postavení v brankovišti. Znamená to ale, že éra menších a mrštných gólmanů je definitivně u konce? "Nemyslím si, že je to úplně takhle. I malí brankáři se můžou prosadit, nicméně je velice důležité, aby měli něco extra," vyvádí z omylu Přikryl. Menší gólmani podle něj musí výškový handicap vynahradit špičkovým pohybem a schopností dokonale předvídat situace
Zároveň ale připouští, že dnešní hokej, který je plný zacloněných střel, tlaku do branky a nepřehledných situací v před brankovém prostoru, urostlejším typům nahrává. "Vysocí brankáři to mají daleko jednodušší při řešení těchto screenových situací. Mají lepší rozhled horem i ze stran, takže je pro ně mnohdy jednodušší řešení těch složitých situací kolem brány," doplňuje předseda brankářské komise.
Metodika tréninku se proto musí adaptovat na oba typy gólmanů s cílem naučit ty urostlé stejné koordinaci a rychlosti, jakou disponují jejich menší kolegové. Prezentovaná data z draftů navíc nemají v českém prostředí sloužit k plošnému upřednostňování vysokých brankářů, ale spíše jako důležitý apel na trpělivost u mládeže. "Je to o tom si uvědomit, že těm vyšším brankářům, hlavně kolem věkové kategorii U14, to může trošku déle trvat," upozorňuje Přikryl. "Nesmíme velkého brankáře, který je v bráně trošku neohrabaný, hned odstranit. Musíme s ním pracovat a snažit se dospět k tomu, aby měl šanci hrát dál, až přijde lepší koordinace těla."
Sdílení podobných poznatků s kapacitami světového formátu je pro český hokej a domácí trenérskou základnu velkým přínosem. Samotná přítomnost Magnussona je navíc výsledkem dlouhodobých a nadstandardních vztahů mezi českým a švédským hokejem. "Je to pro nás skvělá spolupráce a jsme opravdu moc rádi. Už dvakrát jsme byli pozvaní do Švédska na sympozia trenérů brankářů, tak jsme chtěli udělat něco i pro naše místní trenéry," uzavírá Petr Přikryl.
