Šance na mistrovství i touha po draftu. Galvas po zranění září a dře na maximum
Mladý obránce Tomáš Galvas prožívá turbulentní, ale velmi úspěšnou sezonu. Po zdravotních komplikacích z úvodu ročníku zazářil na juniorském šampionátu a nyní se rve o místo v dospělé reprezentaci před mistrovstvím světa. Chvála od hlavního trenéra ho těší, s pokorou však ví, že na sobě musí neustále pracovat. A i když je pro něj nyní prioritou národní tým, v koutku duše stále doufá, že se v létě dočká draftu do NHL.
V reprezentaci už zažil předolympijský kemp, nynější příprava před mistrovstvím světa je ale přece jen trochu odlišná. „Je to docela rozdíl, protože před olympiádou už tam tehdy byli úplně všichni nejlepší hráči z Evropy a tempo bylo daleko větší. Tady jsou sice také výborní hokejisté, ale kádr se bude ještě doplňovat. Myslím si, že jakmile se k nám připojí další kluci, bude to úplně stejné. Zkušenosti z minulých srazů mi určitě hodně pomohly,“ srovnává mladý zadák dosavadní reprezentační praxi.
Přitom vstup do probíhajícího ročníku neměl vůbec jednoduchý. Zabrzdilo ho zranění a do ideální formy se dostával postupně. Zlom přišel na mistrovství světa do dvaceti let. „Od té doby se mi dařilo. Mohlo to být ještě lepší, ale zase to nebylo úplně nejhorší, takže se to pro mě dá považovat za úspěšnou sezonu,“ hodnotí skromně Galvas, který jedním dechem vyzdvihuje i vliv Radima Šimka, s nímž se potkává na ledě. „Radim je výborný hráč a dokáže pomoci úplně každému. Bez něj by to bylo daleko těžší, hrát po jeho boku mi hodně pomohlo.“
Voženílek o sezoně ve Švýcarsku i možném návratu
S národním týmem aktuálně trénuje i útočník Daniel Voženílek, který má za sebou mimořádně náročný rok ve švýcarské lize. „Sezona byla komplikovaná. Ambice klubu jsou vysoké, do toho jsme hráli Ligu mistrů až do semifinále, takže jsme měli i čtyři zápasy týdně. Navíc jsem si zlomil nohu,“ popisuje urostlý forvard, jehož tým v play-off vyřadil Davos s výborně hrajícím Matějem Stránským a Filipem Zadinou. Pozvánku do reprezentace tak bere nejen jako čest, ale i jako skvělou možnost, jak se kvalitně připravit na další ročník.
Volný čas v dějišti kempu si Voženílek zpestřuje sledováním české extraligy, konkrétně semifinálového tažení svého bývalého klubu z Třince. „Že Třinec zase šlape v play-off, pro mě není žádné překvapení. Ten tým je skvělý, má kvalitu ve všech formacích a hraje výborný hokej. Rozhodně mají na to, aby získali titul,“ fandí na dálku Ocelářům.
Během tréninků v Karlových Varech na něj dokonce z tribuny pokřikovali třinečtí fanoušci, aby se pod Javorový vrch co nejdříve vrátil. A zdá se, že to vůbec není nereálný scénář. „Slyšel jsem je, potěšilo mě to a chci jim poděkovat, udělali mi radost. Varianta návratu tam samozřejmě je. Říkám to celou dobu, že mám v Třinci stále smlouvu a tak to bylo i dlouhodobě plánované,“ dodal s úsměvem k možnému přesunu zpět do české nejvyšší soutěže.
Navzdory solidním klubovým výkonům Galvas tvrdí, že jeho sebevědomí nijak rapidně nevzrostlo a na ledě se snaží odvádět stále stejný standard. Nyní ho čeká velká výzva v podobě boje o nominaci na dospělý šampionát. Slova chvály ze strany hlavního trenéra Radima Rulíka mu dělají radost. „Zaregistroval jsem to a velmi si vážím toho, že trenéři dávají šanci mladým hráčům, protože jinde to tak fungovat vůbec nemusí. Každý den tady na kempu hraji naplno. Pokud nechám na ledě všechno a odvedu výbornou práci, věřím, že mám šanci se tam dostat,“ hlásí odhodlaně.
Přechod z juniorského hokeje mezi ostřílené profesionály však s sebou nese specifika. „V áčku jsou ti borci siloví a daleko větší. Rychlostně jsme na tom ve dvacítkách také velmi dobře, ale dospělý hokej se hraje více na zkušenosti,“ uvědomuje si obránce. Srovnání mu zatím ztěžuje fakt, že v přípravě ještě nenastoupil k žádnému utkání. „Uvidím příští týden, jestli naskočím do zápasu, abych si to mohl na vlastní kůži porovnat,“ těší se na herní prověrku.
Do budoucna hledí s otevřenou myslí, americký sen ale v hlavě stále nosí. Své nedostatky si uvědomuje a předešlý sraz před olympijskými hrami mu ukázal, na čem musí pracovat. „Ukázalo mi to, že se musím neustále posouvat. Že to, co stačí v soutěži, nestačí na ten nejvyšší level. Některé věci už jsem sice vyladil, ale tempo je zde pořád vyšší než normálně. Fyzicky jsem však nachystaný,“ ujišťuje Galvas. A pokud jde o ideální scénář pro letošní léto? „Teď je mým nejbližším cílem mistrovství světa. Budu každý den makat naplno. A co bude dál, se uvidí, ale určitě bych byl moc rád, kdybych se konečně objevil na draftu,“ uzavírá s nadějí.
TÉMATA: A-tým
