Myšlenka těchto kempů přitom nestojí jen na samotném drilu, ale především na budování pevných vazeb. "Tohle byl kemp určený pro brankáře, kteří jsou v širší nominaci do reprezentace U17 a U18. Je to pro nás kemp, kdy se potkáme, zapracujeme na detailech, ale za mě je nejdůležitější ten osobní kontakt, který máme," vysvětluje Marek Schwarz a dodává: "Myslím, že to už přerůstá do takového kamarádského vztahu, že jsme tak nějak naladění na jednu vlnu. Je hrozně fajn se takhle potkat."

Program na ledě byl tentokrát velmi specifický a reagoval na současné potřeby moderního hokeje. "Tenhle kemp byl zaměřený na screen, což znamená skrumáž před bránou, kdy gólman nevidí kotouč a musí ho hledat přes několik hráčů," popisuje náplň tréninku Schwarz. "Simulovali jsme to kolegou brankářem. Tím, jak máme velkou výzbroj, zabereme hodně místa. Snažili jsme se to tím trošku dohnat. Je to situace, kterou teď potřebujeme hodně trénovat, objevuje se v zápasech stále častěji a pro kluky je důležité se v tom zlepšovat."

Samotná nominace na tyto akce je výsledkem dlouhodobého procesu. "My kluky máme nakoukané a naskautované od turnajů VTM a oni se postupně pyramidou propracovávají až do nároďáků do osmnácti let a dále," říká Schwarz. Zatímco u kategorie osmnáctiletých už trenéři mají z velké části jasno, u mladších ročníků jde spíše o zkoušení. "U nás v osmnáctce si myslím, že už jsou karty rozdané, blíží se mistrovství světa a kluci už asi cítí, kdo jakou má šanci. V kategorii do sedmnácti let je to ještě o tom, že si kluky trošku otestujeme. Zjišťujeme, jak se chovají na trénincích, jak zvládají tréninkové situace, a hlavně jak fungují v kolektivu, to je pro mě třeba hrozně důležité," doplňuje.

Úzce specializované kempy dávají trenérům prostor jít s mladíky více do hloubky. "Snažili jsme se odtrhnout malinko od skillových tréninků celých týmů, protože tady máme víc času na různá témata a probereme toho daleko víc," pochvaluje si Ondřej Pavelec. Právě tento individuální přístup je podle něj klíčem k tomu, proč Česko neustále produkuje tolik talentů pro elitní ligy. "Základ je v tom, že se gólmani netlačí do jedné podoby a každý ten brankář je jiný," přemítá. "Můžu uvést příklad teď z olympiády, každý náš gólman nyl úplně jiný. To si myslím, že může být obrovské lákadlo pro týmy v zámoří nebo i v Evropě, v tom může být naše výhoda," hledá recept na úspěch české brankářské školy člen současného realizačního štábu A-týmu.

Na otázku, zda na pražském kempu vidí budoucí hvězdu NHL, je však Pavelec opatrný. "To je brzo říct, každý kluk dorůstá někdy jindy. Třeba loni jsme neměli na draftu gólmana, ale naopak jich bylo hodně draftováno do juniorek. Letos to zase vypadá, že by jich mohlo být velké množství. Vyjmenovat tu jedno jméno, které je odskočené, zkrátka nejde. Myslím si, že kluci jsou šikovní a bude záležet jenom na nich, kam to dotáhnou," hodnotí potenciál účastníků kempu.

S výchovou talentů úzce souvisí i vývoj brankářského stylu, který neustále reflektuje celkové zrychlování hry. "Hokej se zrychluje, nahrávky jsou rychlejší a pohyb hráčů ve třetině je malinko jinačí, na to musí gólman reagovat. K tomu směřuje i postoj gólmana, postoje se snaží zužovat, aby gólman mohl rychle reagovat a rychle bruslit v brankovišti," všímá si Pavelec.

Podle Schwarze se ale některé trendy často vrací do starých kolejí. "Kolikrát se to točí dokola jako s módou. Chvíli to bylo tak, že se brankáři snažili jenom blokovat a zabírat co nejvíc místa. Teď mi přijde, že se to vrací zase k aktivnímu chytání, kdy jsou opravdu akční, podívejte se třeba na Jordana Binningtona," vysvětluje Schwarz s tím, že on osobně této cestě fandí. "Mně je i příjemné takové brankáře trénovat, protože je to prostě zábavné," dodává.