Třebíčská mládež těží ze svazových projektů i unikátní spolupráce se školami. Nyní už v nové aréně
Po dvou náročných letech v azylu a každodenním dojíždění se hokejová mládež v Třebíči dočkala moderního domova. Zrekonstruovaná aréna nabízí špičkové podmínky pro trénink, klub však nespoléhá jen na nové prostory. Trenéři Rostislav Malena a Kamil Schmidt v rozhovoru přibližují unikátní propojení hokeje se vzdělávacími institucemi i aktivní zapojení do svazových projektů, které mají do města přilákat další generaci talentů.
Po dvou náročných letech v azylu se třebíčský hokej nadechl k nové éře. Během rozsáhlé rekonstrukce haly museli hráči i trenéři vzít zavděk dojížděním do Moravských Budějovic, Náměště nad Oslavou nebo Velkého Meziříčí. "Pro nás trenéry to myslím tak těžké nebylo, nějak jsme to vzali. Spíše pro rodiče bylo náročné dojíždění třikrát až čtyřikrát týdně," ohlíží se za nedávnou minulostí trenér mládeže Kamil Schmidt.
Bývalý extraligový hráč a nynější žákovský trenér Rostislav Malena ho doplňuje: "Každodenní cestování bylo velice náročné, ale díky vedení klubu a rodičům jsme to zvládli a jsme rádi, že už jsme v naší nové areně." Ta nyní nabízí mládežníkům špičkové zázemí, které si podle Schmidta možná ty úplně nejmenší děti ještě tolik neuvědomují, ale starší hráči a trenéři ho kvitují s nadšením. "Máme skvělé zázemí s osmi velkými kabinami a sportovištěm na off-ice. Je tam krásně vybavená nová posilovna, rozcvičovna, tělocvična i střelnice," vyjmenovává Malena. Právě tyto prostory otevírají zcela nové možnosti. "Můžeme dělat suché tréninky před ledem, využívat hodinu tělocvičnu, na což v provizoriu vůbec nebyl čas ani prostor," pochvaluje si Schmidt.
Návrat do domácího prostředí by měl pomoci i s doplňováním nejmladších kategorií. Ačkoliv se rodiče snažili s dětmi dojíždět a klub masivní odliv nezažil, menší propad v přípravce se během exilu přece jen projevil. Kvalitní infrastruktura tak nyní jde ruku v ruce s koncepčním přístupem k výchově talentů. Klub je důležitou součástí svazového projektu Sportovních středisek (SpS) a programu Trenér žáků Českého hokeje.
Díky této podpoře a jednotné metodice mají naděje do čtrnácti let k dispozici profesionální trenéry. K rozšíření základny má pomoci i inovativní pojetí náborů, protože tradiční podzimní Týden hokeje měl kvůli dojíždění do Moravských Budějovic slabší účast. "Zatímco ročníků 2016 až 2018 máme relativně dost, chystáme teď v březnu nový nábor vyloženě pro ty nejmenší z ročníků 2019 a 2020. Kromě toho jsme se domluvili s fotbalisty a florbalisty a chodíme do školek dělat pohybové věci, aby děti získaly vztah k pohybu a třeba si vybraly právě hokej," popisuje novinky Malena. Od nové sezony má navíc klub v plánu usilovat o zapojení do svazového projektu Lvíček do školek, díky kterému by děti mohly plynule přecházet ze školek rovnou na led.
To, v čem ale třebíčský hokej skutečně vyniká a čím by mohl inspirovat zbytek republiky, je nadstandardní propojení se vzdělávacími institucemi. "Za to nejcennější beru úzkou spolupráci se základní školou T. G. Masaryka, kde máme od šesté třídy sportovní třídy, kam chodí devadesát devět procent našich hráčů. Není to ale jen o nich. Pokud je klučina na tom dobře ve škole, umožňujeme mu chodit i do matematické třídy a následně s vedením dáváme dohromady rozvrhy tak, aby to ladilo s tréninky," přibližuje Malena systém, díky němuž mohou žáci trénovat přímo během dopolední výluky.
Spolupráce navíc nekončí u základního stupně. Podařilo se navázat úzký kontakt i se středními školami - ať už jde o místní technickou školu, nebo nově otevřené státní sportovní gymnázium s vyloženě sportovní třídou. "Vycházejí nám vstříc a uvolňují hráče, což je obrovský benefit. S jednou ledovou plochou bychom bez této spolupráce vůbec nebyli schopni poskládat tréninky dopoledne i odpoledne," vysvětluje Malena s tím, že podobně fungující model se v jiných klubech vidí jen zřídka.
