Hokejová abeceda. Kolik tréninků týdně čeká malé nováčky a co obnáší?

Jak vlastně vypadá běžný týden malého hokejisty a co všechno obnáší tréninkový proces, když dítě nastoupí do klubu? Pro mnohé rodiče bývá začátek spojený s řadou otázek. Kolikrát týdně se chodí na stadion, jak dlouho trénink trvá, co dělají děti v tělocvičně a kolik trenérů se jim věnuje? Trenéři v Říčanech popisují, jak vypadá hokejová praxe u nejmladších kategorií.

Na samém počátku hokejové cesty začínají ti nejmenší se dvěma tréninky týdně. „Nejmenší děti mají dva tréninky. Jakmile se posunou bruslařsky, přidáváme ještě jeden trénink,“ popisuje harmonogram Martin Altrichter, hlavní trenér SpS v HC Říčany. Doba strávená na ledě trvá hodinu. U starších dětí se porce zvyšuje na tři až čtyři tréninky týdně, přičemž s věkem roste i intenzita cvičení.

Vedle ledu tvoří nedílnou součást přípravy takzvaná suchá příprava neboli off-ice trénink. V Říčanech k němu využívají klubové zázemí včetně tělocvičny. Suchý trénink trvá podle věku od 20 do 45 minut a u nejmenších dětí probíhá po tréninku na ledě. Důvodem je i snaha kompenzovat nedostatky v běžné školní tělesné výchově. „V tělocvičně rozvíjíme obratnost i rychlost. U nejmenších se snažíme trénovat co nejvíce formou hry, ale minimálně jeden suchý trénink mají. S přibývajícím věkem pak tréninky na suchu přidáváme,“ vysvětluje Martin Altrichter s tím, že v tělocvičně se trenéři zaměřují na rozvoj všeobecné obratnosti, protože mezi dětmi bývají v pohybovém nadání velké rozdíly.

Trénink na suchu úzce navazuje na práci na ledové ploše, kde zůstává hlavní prioritou výuka bruslení. „Suchou přípravu máme s ledem provázanou. Zaměřujeme se hlavně na techniku bruslení, na kterou klademe v klubu největší důraz. V tělocvičně pracujeme s menšími dětmi na obratnosti a se staršími pak podle věku,“ doplňuje trenér mládeže Martin Uldrich. Důraz na techniku prý dostává přednost i před samotnou hrou.

Na ledové ploše se potkává přibližně 18 až 25 dětí, kterým se věnují tři až čtyři trenéři. V některých skupinách tak připadá jeden trenér na sedm dětí. Díky tomu mohou kouči reagovat na rozdílnou úroveň dovedností. Začínající děti nebo ti, kteří přijdou k hokeji později, se dočasně zařazují k mladším ročníkům, aby dohnaly bruslařské základy. Hlavním cílem u nejmenších ale zůstává vytvoření pozitivního vztahu ke sportu. „U menších dětí jde hlavně o správné návyky, které se jim snažíme vštepovat. Chceme, aby měly hokej rády a chodily na stadion s nadšením,“ zdůrazňuje Martin Uldrich.

Rodiče často řeší, zda má smysl s hokejem začínat, pokud dítě nemůže absolvovat všechny klubové tréninky. Trenéři se shodují, že to překážka není. Kluby se snaží najít řešení, například docházkou s jinou věkovou kategorií. Hokej totiž dětem dává více než jen sportovní dovednosti. „Určitě to smysl má, i kdyby dítě nemělo stíhat všechny tréninky. Je to nejlepší prevence do budoucna,“ myslí si Martin Uldrich. Jeho slova potvrzuje i Martin Altrichter: „Jde o to naučit se žít v kolektivu. Není to jen o vidině NHL, ale o kultuře, fungování v týmu a o partě. To si pak děti přinášejí do běžného života, což je to nejdůležitější.“